22.01.2010
hunt kastner artworks - Eva Koťátková - Řízená ztráta paměti

h u n t k a s t n e r s potěšením uvádí nový projekt Evy Koťátkové v sólové výstavě Řízená ztráta paměti.
Výstava ukazuje možné způsoby rekonstrukce, třídění a orientace v nejbližším okolí, které je záměrně zúžené na domácí půdorys a osobní inventář předmětů a situací. Skrze modely, studie a zinscenované situace se pokouší vymezit okruh zažitých schémat a pravidel, které ovlivňují či determinují naše jednání ve snaze začlenit se nebo naopak vystoupit z navyklých struktur.

Na odlehlém místě mimo vycházkové trasy a inscenované výhledy je navršena nepřehledná hromada
vyhozených domácích předmětů. Některé již pozbyly svůj původní tvar, většina z nich i funkci a schopnost návratu a znovuzačlenění. Jejich vrstvení a vzájemné prolínání na jedné hromadě, při kterém se jednotlivé části propadly hlouběji do spodnějších vrstev a jeden předmět přejímá tvar či identitu druhého, způsobilo, že z hromady již netrčí nohy židlí a čela postelí, a tedy snadno identifikovatelné a autonomní kusy, ale tvary, fragmenty a siluety bývalých předmětů, kterým už zbývá jenom setrvat v tomto novém (opět jen dočasném) uspořádání jako anonymní součást hromady.
Při pohledu na tuto změť nás může ovládnout lítost ústící v odevzdání nebo naopak nutkání uvést předměty zpátky do jejich rolí, vrátit je na původní místo a oživit zájem lidí o jejich užívání. To by znamenalo obnovit opěradla, upevnit zásuvky, dodat chybějící nohy, vyměnit žárovky.Bylo by zapotřebí sešít, slepit či dostavět neúplné části a vůbec provést všemožné, pokud možno “ citlivé” rekonstrukce. Co když nám ale při “opravách “ selže paměť, zkušenost či zvyk a díly do sebe odmítnou zapadat? Co když nás znalost okolí zradí do té míry, že už nedokážeme rozpoznat chybějící části ani pojmenovat a správně uspořádat celky? Pak nám nezbude než vrátit se na začátek- osahat materiál věcí, jejich pevnost, pružnost či měkkost, odhadnout jejich funkci vzhledem k našemu tělu, vyzkoušet, na které z nich si lze sednout, s kterými je možné pohybovat, které izolují či hřejí, do kterých se lze schovat atd. Skupina čtyř lidí v představené videodokumentaci se pokusí právě o to - a s tímto cílem zabydlí hromadu na 24 hodin.

Výstava představuje kromě video-dokumentace zmiňované akce (Cvičení č. 2 – Hromada) sérii modelů, kresby a fotodokumentace konstrukcí vyrobených pro vlastní tělo: konstrukci na dívání se lidem do oken, lidský věšák,
konstrukci na čtení, přenosnou domácnost a velkou konstrukci pro čtení, psaní, kreslení a sezení. Modely
zachycují více či méně reálné situace, které se odehrávají převážně na půdorysu domova. Divák je přitom vyzván, aby se pokusil vytvořit návrh (kresebný nebo textový), jak se v dané situaci zachovat nebo z ní naopak vyjít.

Eva Koťátková (nar. 1982 v Praze) studovala v letech 2002-7 na pražské AVU a UMPRUM, dále Art Institute v
San Franciscu a a Akademie Bildende Kunst ve Vídni. V r. 2007 – ve věku pouhých 25 let- se stala nejmladším
umělcem v historii, který obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. Koťátková ve své práci kombinuje různé
techniky od kreseb – mnoho jejích kreseb je na počátku vytvořeno bez vymezeného záměru, který je teprve
později vyjeven v konečné formě a obsahu – po objekty a video nebo foto performance, které jsou charakteristické svým hravým zkoumáním umělcova bezprostředního okolí – a sebe sama.

E v a Ko ť á t k o v á
Řízená ztráta paměti
1 4 / 1 - 7 / 3 / 1 0

Vernisáž: 13. 1. 2010, 18hod.
Kamenická 22, Praha 7- Letná
Galerie otevřena: Út - Pá 13 – 18, So 14 - 18 hod

 

velkoformátový tisk | tisk fotografií | tisk na plátno